Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je sobota, 16. 12. 2017, 8:07:03

Svátek

Svátek má Albína

Zítra má svátek Daniel

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 12. 2017

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle sněhové přeháňky nebo sněžení. Denní teploty 0 až 4°C. Noční teploty 0 až -4°C.

Zobrazit více ...

Přehrát/Zastavit Další

Aktuální teplota

16.12.2017 08:02

Aktuální teplota:

0,9 °C

Vlhkost:

95,7 %

Rosný bod:

0,3 °C

Czech POINT

Důležitá telefoní čísla

ZDE

Obsah

Historie obce Mutějovice


V půvabné krajině podhůří Džbánu leží Mutějovice, pohledná obec, pyšnící se bohatou historií. Její dávné osudy zahalil závoj času, následující řádky se je však pokusí poodkrýt.
Dějiny osídlení zdejšího kraje se začínají psát v dobách pravěku. Jak dokládají archeologické nálezy, žili lidé v okolí Mutějovic již ve starší době kamenné. Pozdější nálezy ukazují, že se zde usadil národ žárových popelnicových hrobů. Přímo v obci bylo z této doby nalezeno několik popelnic – hliněných nádob, v nichž byl uchováván popel zesnulých. Kolem 6. století našeho letopočtu se zde díky úrodné půdě a příhodným klimatickým podmínkám usídlili Slované.
Kdy přesně byly Mutějovice založeny, dnes již asi přes propast mnoha staletí nezjistíme. Jisté však je, že jejich vznik a rozvoj souvisel s výhodnou polohou – přes obec procházela jedna z nejvýznamnějších zemských stezek, stezka erfurtská. Ta vedla z Prahy ke Kraslici a do německého města Erfurtu a dopravovalo se k nám po ní nejrůznější zboží, látky, kožešiny, zbraně, jantar, koření a sůl. Ze země se pak tudy vyvážely především polní plodiny a dobytek. Při stezce byly zřizovány hospody pro pocestné a kovárny, které lidem žijícím v okolí stezky přinášely nemalé zisky.
Umístění na zemské stezce pro Mutějovice znamenalo mnoho výhod, současně s sebou však přinášelo také četná úskalí. Stezky, kterých bylo v dávných dobách málo a představovaly významné spojení Čech s okolními zeměmi, totiž nevyužívaly jen obchodníci, přinášející prosperitu a rozvoj, ale také armády, které při svých taženích plenily celý kraj. Dalším problémem, který tehdejšímu obyvatelstvu přinášela zemská stezka, bylo množství loupežníků, kteří se podél ní potulovali. Podél stezky proto musely stát na řadě míst strážnice, jejichž posádky obchodním karavanám zajišťovaly bezpečnost. S postupem času, s tím, jak stoupal počet obyvatel, vyvstala potřeba nových cest, které by spojovaly jednotlivá města. Přes Mutějovice tak začala vést další významná cesta, spojující Prahu a Žatec. Na ní bylo v Mutějovicích vybíráno clo.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka, která potvrzuje existenci Mutějovic, pochází z roku 1337. Tehdy ves náležela k hradu Křivoklátu a král Jan Lucemburský ji vysadil právem zákupním a přidělil jí 33 lánů polí. Dochované záznamy uvádějí, že král Jan Mutějovice zastavil Jindřichu z Kaufunku za služby prokázané ve výpravě do Polska. Již ve 14. století stál v Mutějovicích kostel sv. Václava, který se stal roku 1356 farním. Jednalo se o původně gotickou stavbu, která byla později barokně přestavěna.
O původu názvu obce existuje několik teorií. Podle jedné bylo jméno „Muťovice“ odvozeno od slovesa mútiti, tedy rmoutiti, a mělo označovat místo zármutku či pohřebiště. Jiná teorie tvrdí, že název obce mohl vzniknout podle jména svého zakladatele, Mutěje nebo Mutiny.
Křesťanskou víru v Rakovnickém okrese silně zasáhlo husitství. Zdejší lid Husovo učení přijal za své. Tomu jistě napomohla i přítomnost Mistra Jana Husa na hradě Krakovci roku 1414, během které zde Mistr vycházel mezi lid a osobně šířil své učení. Když pak přistoupil ke straně pod obojí i hejtman Rakovnického kraje Aleš ze Šternberka, utrakvismus se zde napevno usadil. Jak vyplývá z dochovaných materiálů, byla v Mutějovicích již ve druhé polovině 16. století škola, byla to jedna z vůbec prvních škol v celém kraji.
Protestantství se v Mutějovicích udrželo až do 18. století. Velký vliv na rekatolizaci obyvatel měla porážka stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620. Zdejší fara, na níž kázal protestantský farář, byla v důsledku neúspěšného povstání zrušena a mutějovická farnost připadla roku 1661 k Novému Strašecí. Stavovské povstání dalo vzniknout třicetileté válce, která postupně zachvátila celou Evropu. Během války lid trpěl častými průchody vojsk, ta zde plenila a drancovala vsi bez ohledu na stranu, za kterou bojovala. Ani Mutějovice nebyly v těchto těžkých dobách ušetřeny válečných útrap. Roku 1634 sem vtrhl švédský oddíl 300 vojáků plukovníka Gallase a prakticky celou obec vyplenil. O tom, jak moc válka Mutějovice zasáhla svědčí fakt, že zde po jejím skončení zůstalo pouze 17 nevypálených domů..
V druhé polovině 17. století se Mutějovice z těžké rány začaly postupně vzpamatovávat. Znovu zde stoupal počet obyvatel a domů, roku 1707 tu byla obnovena fara, tentokrát však již jako katolická. Spolu s farou byla obnovena i místní škola, která zanikla v průběhu války. Roku 1740 byl v obci nákladem osadníků postaven pseudorománský kostelíček sv. Prokopa. V roce 1786 byl u kaple sv. Prokopa zřízen nový hřbitov. K roku 1790 záznamy uvádějí, že do místní školy docházelo 50 dětí. Slibně se rozvíjející Mutějovice však na počátku 19. století postihla další rána – tou byl roku 1806 veliký požár, který zde zachvátil 47 domů a zasáhl i kostel.
Obyvatelům obce nezbývalo než začít znovu budovat a opravovat škody. O tom, že je neštěstí nezlomilo, svědčí skutečnost, že již o tři roky později byl zdejší kostel znovu vystavěn, kostelní varhany byly pořízeny nákladem samotného faráře Jana Radnického. V roce 1825 pak byly do kostela dodány nové zvony. V první polovině 19. století se těšila poměrně velkému významu mutějovická škola – byly sem přiškoleny i obce Krupá, Nesuchyně a Milostín. Budova školy proto měla velkou učebnu, vedle ní zde byl i byt pro učitele a jeho rodinu, spolu s nimi tu bydlel i školní pomocník. Roku 1866 byla zdejší škola rozšířena na dvojtřídní. Školní budova byla současně zvýšena o jedno poschodí. Ani tato úprava však postupem času pro velký počet žáků nestačila a školní budova tak musela být roku 1890 ještě rozšířena přístavbou.
Mezitím byla v letech 1867 – 1871 vybudována první železnice, vedoucí územím Mutějovic, tzv. Buštěhradská dráha. V roce 1871 pak byla otevřena i poboční dráha, která Rakovníku zajistila spojení s Prahou. Do konce 19. století pak bylo ve zdejším kraji vybudováno ještě několik dalších železničních drah, které významně zlepšily jeho dopravní dostupnost. Roku 1893 byl v Mutějovicích zřízen také poštovní úřad. V letech 1894 – 1895 proběhla oprava místního kostela včetně instalace nových varhan v hodnotě 1300 zlatých. Hned v příštím roce musel být přelit a znovu zavěšen zvon Václav, který toho roku praskl.
Jak je patrné, neslo se období 19. století v Mutějovicích ve znamení velkého rozvoje. Ten se však neomezoval jen na hospodářskou stránku života obyvatel, ve druhé polovině 19. století totiž došlo také ke značnému rozvoji kulturního a spolkového života v obci. Ze spolků tu byl jako první roku 1880 založen sbor dobrovolných hasičů se třiceti členy. Po něm následovala ochotnická divadelní jednota, beseda hospodářská a čtenářská, svou činnost v Mutějovicích vyvíjely také Vzájemně podporující a vzdělávací spolek dělnický, odbor Ústřední Matice školské, odbor Národní Severočeské Jednoty, živnostenské družstvo a hospodářská záložna. Pro občany obce pak byla zřízena i knihovna, která obsahovala na 583 svazků.
Období 19. století zdejšímu kraji přineslo také rozvoj těžby kamenného uhlí – v okolí obce bylo přes 10 šachet. V jejich blízkosti byla v této době také založena malá osada Džbán. Vedle hornictví se v obci, stejně jako v celém kraji, rozmohlo pěstování chmele, Mutějovice se nakonec staly druhou největší obcí, kde se pěstoval světoznámý žatecký chmel. Roku 1900 obec postihlo neštěstí - v této době zde vypukla nákaza tuberkulózy, která si tu vyžádala 6 lidských životů. Na počátku 20. století žilo v Mutějovicích 1096 obyvatel, z toho 1078 bylo katolického vyznání a 18 „izraelitů“, kteří se živili polním hospodářstvím. Obec čítala celkem 149 domů, sídlil zde obvodní lékař, poštovní úřad, četnická stanice o třech mužích a parní válcový mlýn. Zdejší školu tehdy navštěvovalo celkem 154 žáků.
Do poklidného života obce však roku 1914 zasáhla první světová válka. Zpočátku lidé sice věřili, že válečný konflikt bude krátký, brzy se však ukázal jejich omyl. Celá země během války trpěla velkým nedostatkem. Potraviny byly k sehnání pouze na příděl, ten se přitom s postupujícími roky stále snižoval. Lidé museli pro potřeby armády odvádět zemědělské produkty i další předměty. V zimě nebylo dostatek uhlí, chyběly i další, dříve běžně dostupné výrobky. Situace se stále zhoršovala, ke konci války tak obyvatelstvo nejednou poznalo hlad... Nejhorší ze všeho však byly odvody mužů a chlapců na frontu. Jejich rodiny pak musely zastat i mužskou práci, což jim ztěžovalo už tak nelehkou situaci. Postupem času navíc začala přicházet oznámení o padlých... Řada mužů se pak domů vrátila zmrzačená nebo nemocná.
Konec války v roce 1918 všichni přivítali s velkou úlevou. Spolu s mírem navíc lidé oslavovali i vznik samostatného Československa. Stejně jako ostatní obce, i Mutějovice se z prožitých útrap začaly postupně vzpamatovávat a život zde se pomalu vracel do starých kolejí. Mír však neměl mít příliš dlouhého trvání. Těžká poválečná doba dala v sousedním Německu vzniknout nacistickému hnutí v čele s Adolfem Hitlerem, ve třicátých letech pak začalo mezi Československem a Německem růst napětí, které v roce 1938 vyvrcholilo zabráním Sudet německou armádou. Mutějovice se přitom nacházely těsně u hranice zabíraného prostoru a zůstaly jako poslední obec na české straně.
V roce 1939 vypukla druhá světová válka. Místnímu obyvatelstvo tak zažívalo další těžké časy plné strachu z nacistického teroru. Ani tehdy se však místní obyvatelé nenechali zlomit a přes nebezpečí, které jim hrozilo, podporovali partyzány ukryté v okolních lesích. Ti byli dokonce ošetřováni místním lékařem. Osvobození zdejšímu kraji přinesla až roku 1945 Rudá armáda. Po válce Mutějovice vstoupily do další etapy své historie. Tu už však nechme na posouzení příštím generacím.
V současnosti jsou Mutějovice slibně se rozvíjející obcí. Dnes zde žije na 732 obyvatel, kteří mohou využívat služeb zdravotního střediska, pošty, restaurace, obchodů, knihovny a sokolovny se sportovním areálem a dětským hřištěm. Zdejší děti mohou navštěvovat jak školu, tak i školku. V roce 1998 tu byl dokončen vodovod, v roce 2003 plynofikace. Celkem je v Mutějovicích 317 domů, z toho trvale obydlených je 220. K obci patří také osada Lhota pod Džbánem, jejíž historií se zabývá druhá část tohoto pojednání, a malá osada Džbán, která vznikla až v 19. století. Sever území je vstupní branou do Přírodního parku Džbán. Návštěvníka zde okouzlí krásná příroda, na své si tu přijdou pěší turisté i cyklisté, v zimě jsou k dispozici běžkařské trasy, možné je zajistit i vyjížďky na koních.
Z památek jsou v obci k vidění vedle kostela sv. Václava a kostelíka sv. Prokopa také dvě krásné barokní sochy sv. Panny Marie a sv. Jana, za pozornost jistě stojí i pomník mistra Jana Husa. Vedle bohaté a dlouhé historie se Mutějovice mohou chlubit také řadou významných rodáků, mezi kterými je například malíř Vojtěch Tittelbach, sochař Josef Mágr nebo Ing. Gustav Kroupa, který dodával smolinec paní Marii Curie-Sklodovské na výrobu prvého radia. Obec je snadno dopravně přístupná – leží 3 km od hlavní komunikační linie Karlovy Vary – Praha a v blízkosti železniční tratě Praha – Chomutov s vlakovou zastávkou.


 

zpracoval Luděk Lintner ©2006


Použitá literatura:
Renner, J.: Popis politického a školního okresu rakovnického. Rakovník 1902 
Kronika obce Velhota