Navigace
Obsah
HISTORIE SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ – MUTĚJOVICE
Původ založení hasičského sboru povstal jak následuje:
/citace kroniky/
Roku 1878 v květnu měsíci na poplach, že v Krušovicích hoří dvůr, běžel oznámit
starostovi obce Františku Štíbrovi Josef Melč, člen obecního zastupitelstva, že v Krušovicích hoří. Pan starosta obce však nebyl doma, tedy oznámil požár Krušovický prvnímu radnímu Josefu Truxovi a zároveň poslal posla Koubka k radnímu druhému p. Josefu Kubínkovi, by se jelo stříkačkou k místu neštěstí, kdežto z obou těchto pánů radních doma nebyli. Nezbývalo tudíž Josefu Melčovy jen se starati o příspřež do stříkačky a tu samo u do místa neštěstí dopraviti. A skutečně za malý okamžik vyjel Josef Melč v čele se svou příspřeží a řidičem stříkačky Václavem Bernhartem mistrem kovářským a s přidruženým družstvem v osmi osobách se zahrnující. Na místo neštěstí se přijelo asi ve dvaceti minutách, kdež byla voda hned pohotově a s tou se započal opracovati se stříkacím strojem a spustilo mužstvo stříkačku, tak, že nezůstal při ní jen Josef Melč a strojník.
starostovi obce Františku Štíbrovi Josef Melč, člen obecního zastupitelstva, že v Krušovicích hoří. Pan starosta obce však nebyl doma, tedy oznámil požár Krušovický prvnímu radnímu Josefu Truxovi a zároveň poslal posla Koubka k radnímu druhému p. Josefu Kubínkovi, by se jelo stříkačkou k místu neštěstí, kdežto z obou těchto pánů radních doma nebyli. Nezbývalo tudíž Josefu Melčovy jen se starati o příspřež do stříkačky a tu samo u do místa neštěstí dopraviti. A skutečně za malý okamžik vyjel Josef Melč v čele se svou příspřeží a řidičem stříkačky Václavem Bernhartem mistrem kovářským a s přidruženým družstvem v osmi osobách se zahrnující. Na místo neštěstí se přijelo asi ve dvaceti minutách, kdež byla voda hned pohotově a s tou se započal opracovati se stříkacím strojem a spustilo mužstvo stříkačku, tak, že nezůstal při ní jen Josef Melč a strojník.
Druhý rok na to vypukl požár v obci Kněževes, kde se jelo i z obce Mutějovické pomoc na místo neštěstí, v čele stál p. František Štíbr, co starosta obce, p. Václav Bernhard, co řidič stroje. Když se přijelo na místo neštěstí, kde pracovalo více hasičských sborů s mužstvem zorganizovaným a se stroji nové soustavy, tu se nabylo přesvědčení o účinnosti a vytrvalosti hašení.
Stříkačka Mutějovická při tomto požáru nepracovala, za to ale myšlenka o zařízení sboru v Mutějovicích se šířila. Roku 1879 v měsíci prosinci vypukl požár v sousední obci Hředlích a tam vypravena pomoc pouze s voznicemi bez stříkačky, kde se pouze voda přivážela, a to pobídlo p. starostu Františka Štíbra, že usilovněji pracoval na zařízení
hasičského sboru v Mutějovicích a za krátký čas svolal výborovou schůzi, jak a jakým způsobem hasičský sbor zaříditi. / konec citace kroniky /
A tak roku 1879 za starosty obce Františka Štíbra se obecní zastupitelstvo rozhodlo, vyzvat občany, kteří chtějí ke sboru hasičskému přistoupiti.
Po přihlášce byla svolána schůze, ve které byl zvolen přípravný výbor z následujících
členů: Josef Truxa, Václav Sedmera, Josef Kubínek, František Tvrdý, Josef Melč, Jan Kroupa a František Cibulka. Další schůze se konala dne 18.12.1879, ve které stanovy sestaveny byly.18.ledna 1880 následovala schůze členská, ve které bylo usneseno sestavení družstva, zakoupení stříkačky, obleků a výzbroje.4.července 1880 byla přivezena
dráhou do Krupé nová ruční potahová stříkačka od pana Fr.Smejkala - továrníka z Prahy Smíchov. Byla vyslána deputace 4 mužů, kteří do obce stříkačku přivezou. Byla očekávána celým sborem a hudbou u mlýna, a ihned se odbýval průvod obcí. Po průvodě bylo přikročeno ke zkoušce, která však dopadla jinak, než se očekávalo. Stříkačka byla vrácena
členů: Josef Truxa, Václav Sedmera, Josef Kubínek, František Tvrdý, Josef Melč, Jan Kroupa a František Cibulka. Další schůze se konala dne 18.12.1879, ve které stanovy sestaveny byly.18.ledna 1880 následovala schůze členská, ve které bylo usneseno sestavení družstva, zakoupení stříkačky, obleků a výzbroje.4.července 1880 byla přivezena
dráhou do Krupé nová ruční potahová stříkačka od pana Fr.Smejkala - továrníka z Prahy Smíchov. Byla vyslána deputace 4 mužů, kteří do obce stříkačku přivezou. Byla očekávána celým sborem a hudbou u mlýna, a ihned se odbýval průvod obcí. Po průvodě bylo přikročeno ke zkoušce, která však dopadla jinak, než se očekávalo. Stříkačka byla vrácena
firmě ku opravě a za týden znovu přezkoušena ku spokojenosti celé obce.Hasičský sbor čítal tou dobou 37 členů, předsedou zvolen Josef Melč, který funkci čelního funkcionáře zastával 10 let.Zakoupeno bylo: 37 přílbic, 37 pásů, 35 sekyrek, 38 plátěných obleků, 2 trubky, 38 píšťal, 200 m hadic a 8 m savých hadic. Hasičské zařízení bylo uloženo v hasičské kolně na Malé Straně u č.p. 57 / Rais /.
1889 - na valné hromadě zvolen předsedou František Kroupa, který tuto funkci
vykonával 10 let
1893 - účast sboru u 2 požárů v Mutějovicích - stodola u p. Adolfa Hejdy a Josefa Češky
1894 - 95 - sbor u sedmi požárů mimo obec
1897 - hořelo u pana Josefa Kunce čp. 73
1898 - na valné hromadě zvolen předsedou Frant. Kauzner
1900 - v tomto roce byla ustavena Zemská hasičská pohřební pokladna a založen
podpůrný hasičský fond
1901 - požár v obci u Josefa Soukupa a Štíbra
1903 - Všeslovanského sjezdu v Praze se zúčastnilo 14 členů mutějovického sboru,
sbor v obci u požárů 2 stohů p. Mareše a požáru stodoly p. Češky
1904 - v Mutějovicích u požáru stodoly p. Roubíka, 3 požáry mimo obec
1905 - hořela stodola p. Kroupy, kde se hasilo od 3 do 10 hod večer 1908 - 12
členů sboru hasilo požárna domku Fr. Procházky
1914 - do světové války narukovalo 15 členů hasičského sboru
1915 - 1918 Ve válečných letechčinnost sboru ustala a byla obnovena až 11.12.
1918, na valné hromadě předsedou opět zvolen Kauzner František. Byly
nakoupeny nové hadice, sepsán inventář a členové se opět zúčastnili
cvičení doma i v sousedních obcích. Sbor se zúčastnil průvodu obcí při
prohlášení samostatnosti
1918, na valné hromadě předsedou opět zvolen Kauzner František. Byly
nakoupeny nové hadice, sepsán inventář a členové se opět zúčastnili
cvičení doma i v sousedních obcích. Sbor se zúčastnil průvodu obcí při
prohlášení samostatnosti
1915 - u požárů stodol p. Václava Emingra, Václava Černého, Mareše a stavení
Josefa Ulricha
1919 - navrženo vystoupení od Zemské hasičské pohřební pokladny a zřízení své
vlastní u sboru - řád pokladny schválen 3.srpna
1922 - podána žádost obci o zmotorizování stříkačky
1923 - ve Velhotě se pořádal sjezd župy Poddžbánsko-Rakovnické, která v r. 1924
čítala 41 hasičských sborů, účast sboru na hašení stodoly p. Tomana
1925 - vyslána 4 členná komise k firmě Ing. Eberta v Praze k prohlédnutí
motorové stříkačky a její výkonnosti, stříkačka byla na místě vyzkoušena
a předána stříkačky a sboru v září. V říjnu zasílá svůj účet za stříkačku
ing.Ebert na částku 24.600,- Kč
Na schůzi výboru přítel jednatel upozorňuje na skutečnost, že před hasickým skladištěm jest před výjezdem na hromadě hnůj a z druhéstrany v rohu má p. Rais popel
a obojí škodí budově i stříkačce a nářadí. Požádána obec o zajištění nápravy.
1926 - nová automobilová stříkačka použita u požáru objektu p.Hamouze, Hejdy a
p.Cajthamla
1927 - provedeno měření vzdálenosti od všech vodních nádrží, kam stačí hadice -
strojník podává stížnost na velkou vlhkost hasičského skladiště, která škodí
stroji i hadicím – podán návrh na vybudování nové zbrojnice, pomoc
požáru u p. Melčové Aleny
p.Cajthamla
1927 - provedeno měření vzdálenosti od všech vodních nádrží, kam stačí hadice -
strojník podává stížnost na velkou vlhkost hasičského skladiště, která škodí
stroji i hadicím – podán návrh na vybudování nové zbrojnice, pomoc
požáru u p. Melčové Aleny
1928 - došlo k výměně nového označení stejnokrojů u příležitosti Všesborového
sjezdu hasičstva v Praze – schválen návrh, aby si přezbrojeníuniforem
uhradil každý člen sám
1929 - při jednéschůzi vedoucích činitelů sboru se starostou obce Josefem
Štrosem, domluvili se členové, že by bylo záhodno zakoupit k
motorizované stříkačce automobilový podvozek. Z plánu sešlo a přišlo se na
myšlenku zakoupiti automobilovou stříkačku a motorizovanou prodati. Dále
bylo usnešeno požádati o nabídku následují firmy: Ing. Eberta,
Smejkala a Holečkaz Prahy. Obecní zastupitelstvo žádost sboru
příznivě vyřídilo. Dne 12. května byla automobilová stříkačka
přivezena a vyzkoušena u parního mlýna p. Bláhy na 1, 2 3 a 4 proudy.
Bylo nataženo 800 m hadic dále vytaženy do výšky na místní kostel,
zjištěno že technicky vyhovuje ve všech směrech.
/ fotodokumentační záznamze zkoušky byl použit na pamětních listech při 125.výr./
Cena automobilové stříkačky od f. Ebert činila 155.500,- Kč. Z kampeličky
bylo vypůjčeno 80.000.- Kč, dary na stříkačku: kampelička 10.000,- Kč,
obec 30.000,- Kč, z věcného fondu 20.000,- Kč, u f. Ebert zůstává dluh
15.000,- Kč. V tomto roce byla postavena hasičská zbrojnice na Příči v režii
sboru v celkovém nákladu 17.500,- Kč, kdy z vlastního jmění dal sbor 9.641,- a obec 7.859,- Kč. Do nové zbrojnice uloženanová automobilová stříkačka,
jedna z prvních na okrese. V tomto roce provedl OÚ regulaci vodní
hosp. nádrže - koupaliště, jehož náklady činily 219.000,- Kč za vydatné
pomoci sboru.
1930 - v Mutějovicích se koná sjezd župy Poddžbánsko- Rakovnické.
Rozhodnuto vyfotografování automobilové stříkačky a při sjezdu prodávat
foto za 1,- Kč - objednáno 200 ks.Tomto roce založena jinošská skupina
jejíž členy se stali : Václav Mágr, František Krob, Karel Bauer, Václav
Černý, Oldřich Haupt, Rudolf Tvrdý, František Tvrdý a Emil Mikeš.
U rybníka u Olší byla postavena kašna na odběr vody do voznic a pro jiné
potřeby.
1931- byly provedeny úpravy hrází rybníka v Olších, upravena hospodářská nádrž
– koupaliště, proveden obtok povrchové vody cementovým potrubím
1933 - zbudována dřevěná věž na sušení hadic na „ Na Příči sbor pomáhalpři
čištění koupaliště
1935 - z činnosti sboru: v tomto roce se uskutečnilo 10 pořadových cvičení se
žebříky, 9 cvičení se stříkačkou, jeden požár, vysláno 87 požárních stráží
1939 - sbor požádal MNV o příspěvek na opravu zbrojnice
1940 - 1945 - v letech válečných v kronice nebyl nalezen zápis - všechny účty na
požární ochranu hradila obec.Požární sbor Mutějovicích od svého založení
až po II. světovou válkupatřil vždymezi nejaktivnější složky v obci. Staral
se o výchovu vlastní požární mládeže, zúčastňoval se všech cvičení v
rámci okresu, pořádal velké množství společenských a kulturních akcí.
Příjmy z plesů, zábav a pořádání divadelních her byly využívány na nákup
požární techniky a vybavení sboru.
požární ochranu hradila obec.Požární sbor Mutějovicích od svého založení
až po II. světovou válkupatřil vždymezi nejaktivnější složky v obci. Staral
se o výchovu vlastní požární mládeže, zúčastňoval se všech cvičení v
rámci okresu, pořádal velké množství společenských a kulturních akcí.
Příjmy z plesů, zábav a pořádání divadelních her byly využívány na nákup
požární techniky a vybavení sboru.
1946 - 5. ledna zahájena činnost požárního sboru, starostou zvolen p.Mráz Marek,
který se přiženil do statku u Kořenů, pokladník Cajthaml František, velitel
Antonín Toman. V tomto roce byla provedena generální oprava stříkačky
Josefem Šindlerem
1948 - na přípis místního obecního výboru NF byl zbaven funkce pokladníka
Fr.Cajthaml, sbor se zúčastnil 75.výročí založení sboru v Rakovníku,
3 požárů z toho jeden u pana Jaroslava Baziky v Mutějovicích. Byla
provedena oprava střechy na požární zbrojnici a oprava sušáku na
hadice.
Fr.Cajthaml, sbor se zúčastnil 75.výročí založení sboru v Rakovníku,
3 požárů z toho jeden u pana Jaroslava Baziky v Mutějovicích. Byla
provedena oprava střechy na požární zbrojnici a oprava sušáku na
hadice.
1949 - MNV uhradil výměnu pneumatik a disků u automobilové stříkačky,
oprava stála 28 tis. Kč
1950 - v tomto roce vznikla Místní jednota Československého hasičstva / JČSH / za
starosty obce Josefa Čudy
1951 - MNV uhrazena oprava stříkačky - byla provedena výměna rychlostní skříně,
členové se zúčastnily brigády na čištění koupaliště
členové se zúčastnily brigády na čištění koupaliště
1953 - vznikl Československý svaz požární ochrany / ČSPO / - starostou obce
jeden rok p. Bohumil Rybáček
jeden rok p. Bohumil Rybáček
1954 - za starosty obce Ladislava Kopty byla provedena výměna střechy požární
garáže / krovů a krytiny /.V tomto roceobnoveno pořádání hasičských
plesů
1956 - zrušena pohřební pokladna Místní jednoty sboru hasičů
1958 - jednáno s předsedou MNV Fr. Vestfálem o návrhu na vybudování nového
rybníka na „ Poustce „
1959 - v tomto roce zvolen předsedou MJ PO Miroslav Šindler, požární jednotka
obdržela novou stříkačku PS 16
1960 - okr. národním výborem v Rakovníku přidělen vůz TATRA 805
1964 - v lednu zvolen předsedou Jaroslav Kurc, v prosinci v nových volbách p.
Ladislav Skůra
1965 - dobudována klubovní místnost v hasičské zbrojnici, v prosinci opět zvolen
předsedou Jaroslav Kurc
1966 - tento rok bylo na ONV jednáno o odebrání požárního auta a přidělení
nového
nového
1967 - předsedou MJ PO se stává Jiří Čebiš, velitelem Emil Kubát
1968 - předsedou byl zvolen Oldřich Roubík, velitelem Václav Černý, preventistou
Fr. Pikrt - výbor zvolen na období 3let z Rakovníka přivezeno nové požární
auto ERENA, stará TATRA 805 zůstává. Bylo jednáno o garáži pro T 805.
V tomto roce jednáno o předání mutějovického praporu do muzea v Rakovníku.
1969 - s MNV započato jednání o výstavbě nové požární zbrojnice, určeno místo u
hřbitova, byl podán návrh na montované garáže od podniku PREFA,
započato s výstavbou požární zbojnice, která byla postupně dokončována
do r. 1974
1974 - započato s přestěhováním pož. techniky a výzbroje a dokončováním úprav
okolo zbrojnice, předsedou zvolen p. Jaroslav Macek
1975 - MNV poskytl finanční prostředky na nové vybavení a nákup uniforem. V
tomto roce zvolen předsedou Václav Beránek, výbor doplněn o Jiřího
Haupta, jako velitele družstva
1976 - pod vedením velitele Jiřího Haupta bylo sestaveno družstvo mladých
požárníků, kteří se zúčastnily všech soutěží v Krupé, Řevničově a Kroučové. Na popud velitele jsou zajištěny stejnokroje pro mladé hasiče.
požárníků, kteří se zúčastnily všech soutěží v Krupé, Řevničově a Kroučové. Na popud velitele jsou zajištěny stejnokroje pro mladé hasiče.
V tomto roce zasahují požárníci na požáru u Kounova, kde hořel
lán pšenice a 2x výjezd k lesnímu požáru na Džbáně
lán pšenice a 2x výjezd k lesnímu požáru na Džbáně
1977 - požárníci vybudovali nový sušák za požární zbrojnicí, kde nejvíce hodin
odpracoval Miroslav Šindler, Jaroslav Pavlík a František Pikrt. V tomto
roce bylo odpracováno na úpravě koupaliště 250 hod a hod na
výstavbě MŠ. Na úpravě okolí PZ a dokončení jímky odpracováno 250 hod.
odpracoval Miroslav Šindler, Jaroslav Pavlík a František Pikrt. V tomto
roce bylo odpracováno na úpravě koupaliště 250 hod a hod na
výstavbě MŠ. Na úpravě okolí PZ a dokončení jímky odpracováno 250 hod.
Největší počet hodin odpracoval Jiří Haupt, Alexandr Duben, Antonín
Frélich, Václav Beránek a František Pikrt
1978 - v tomto roce došlo k omlazení výboru, kde byli zvoleni byli tito členové :
Bláha Milan, Pavel Žibrún, Ivan Pinka, Haupt Zděněk, Frélich Karel
a Koláček Vladimír
1979 - sbor obdržel od ONV v prosinci speciální dopravní vozidlo - AVIA DVS 12
včetně požární výzbroje a stříkačky PS 12
1980 - sbor se účastnil 3 požárů mimo obec – Krupá, Nesuchyně, Krušovice
1982 - 18. 9. požárobytného stavení Fr. Dykasta na první výkřik, že hoří, otevřel obecní
posel pan Josef Mágr kolnu se stříkačkou a záhy přiběhli 4 hasiči
a s velkým úsilím dopravili stříkačku k louži u obecní kovárny. Za to, že
zachránili okolní stavení a zemědělské stavby dostalo se jim pochvalného
uznání od okresního hejtmanství
1983 - účast na požáru v Chrášťanech a Kounově
1988 - sbor u 9ti požárů mimo obec, v Mutějovicích požár stodoly p.Cibulky
1984 - dne 18.5.1984 přidělena sboru od ONV 6 let starou cisternovou
automobilovou stříkačku Škoda CAS 25 - Š 706
1997 - dne 2.prosince zemřel dlouholetý předseda sboru p. Václav Beránek
1998 - novým starostou sboru byl na valné hromadě zvolen p. Jiří Hejda
2000 - na valné hromadě starostou sboru zvolen p. Miroslav Amler
2002 - starostou sboru zvolen pan František Pikrt
2003 - oslavy 125. výročí založení sboru dobrovolných hasičů Mutějovice
