Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je neděle, 5. 4. 2020, 17:49:50

Svátek

Svátek má Miroslava

Zítra má svátek Vendula

Aktuální počasí

Počasí dnes:

5. 4. 2020

skoroj

Bude jasno až skoro jasno, odpoledne přechodně až polojasno. Denní teploty 10 až 14°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Zobrazit více ...

Přehrát/Zastavit Další

Aktuální teplota

5.4.2020 17:47

Aktuální teplota:

14,3 °C

Vlhkost:

40,5 %

Rosný bod:

1,1 °C

Důležitá telefoní čísla

ZDE

Obsah

Po stopách chmele

Typ: ostatní
Po stopách chmeleCesta do pivovaru bývá dlouhá tisíce kilometrů.

Po stopách chmele - Cesta do pivovaru bývá dlouhá tisíce kilometrů

„Radši vám to povím tady venku, protože uvnitř by to dopadlo stejně jako ve filmu Na samotě u lese,“ říká s úsměvem Zdeněk Rosa ml. před chmelovou česačkou. V zemědělském areálu společnosti Zem-Invest to totiž hučí stejně jako ve Smoljakově mlýně, a tak hrozí, že by výklad skončil hláškou: „A víte, že jednou, až bude klid, bychom si to rádi poslechli znovu.“ Je konec srpna, česačky a sušárny běží naplno a Mutějovicemi se po dlouhých dvanácti měsících opět line hořkosladká vůně chmele. A právě proto tu teď skupina oděná ve fosforeskujících vestách stojí a naslouchá. Uctívané zelené zlato patří mezi mutějovické klenoty, a jelikož vesnice letos po celý rok slaví výročí 680 let od první písemné zmínky, nesměl chmel v programu oslav chybět. Po jeho stopách se několik desítek zvědavců vydalo v neděli 27. srpna. Průvodci jim byli Zdeněk Rosa ml., předseda představenstva žateckého Chmelařství, a jeho otec Zdeněk Rosa st., majitel společnosti Zem-Invest.   Společně poodhalili, jak dlouhou cestu musí chmel urazit, než doputuje na stůl v podobě zlatavého moku. Kdyby se stejná akce konala před čtyřiceti lety, hučela by v areálu jen sušárna a největší cvrkot by se odehrával na chmelnici, protože tehdy se ještě česalo ručně a přímo na poli. A pokud bychom se v čase vrátili o sto let zpátky, linula by se vůně sušeného chmele z každého statku. Od té doby udělali zemědělci v pěstování zeleného zlata velký skok a spoustu postupů zjednodušili. Tak například jarní navěšování drátku na kovovou konstrukci. „Mnozí z vás si pamatují, že se drátek navěšoval s tyčkou a na háčky. Tak to už neplatí. Dnes visí drátky na provázkách. Ty se připravují přes zimu a na konstrukci se navazují z plošiny. Co zůstává stejné, je zapichování, na to ještě nikdo žádný stroj nevymyslel,“ říká Zdeněk Rosa ml. Stejné je to se zaváděním, které se bez lidských rukou neobejde. Proto jsou jarní práce nejnáročnější fází pěstování co do množství brigádníků. Samotná sklizeň už je po vynálezu česacích strojů a strhávacího zařízení, které se upevňuje na traktory, celkem brnkačka. Strhávací zařízení na traktoru štok samo ustřihne, strhne z konstrukce na vůz a sajtny, které se rozevírají jako křídla, ho můžou ještě poupravit. A jednoduchý je i způsob očesání hlávek. O to se v česací stěně postarají „hřebeny“, které laicky řečeno štok oholí. V další části linky se pak listy oddělí od šišek díky jednoduché fintě – šišky jsou těžší, takže se listy dají odfouknout pryč. „Chmel se suší na 60 °C, při vyšších teplotách by se zničily aromatické látky. Usušené hlávky se poté zvlhčí, aby se narozpadly, a pak se v klimatizační jednotce dosuší. Sušení trvá zhruba osm hodin, další dvě hodiny chmel zůstává v klimatizačním zařízení,“ vysvětluje Zdeněk Rosa. Nakonec se slisuje do hranolů a dostane „rodný list“. Ze zaplombovaného štítku se dozvíte, o jakou úrodu se jedná, a pochopitelně kdy a kde se chmel sklidil. Pak už ho čeká cesta k odběrateli. A ta může být pořádně dlouhá. Z mutějovického chmele vaří nejen pivovary po Evropě, ale také v severozápadní Americe, Vietnamu, Japonsku nebo jižní Africe.

Markéta Hartlová


Vytvořeno: 29. 1. 2018
Poslední aktualizace: 29. 1. 2018 16:12
Autor: Správce Webu