Zajímavá místa

Pomník padlých

V pomníku padlých jsou uloženy čtyři schránky s hlínou z významných bojišť první světové války, kde bojovali čeští vojáci. Schránky jsou uloženy v zadní části pomníku. Nahoře je uložena hlína ze Zborova, ve schránce pod ní hlína z bojišť ve Francii (Vouziers), Itálii (Doss Alto) a Černé Hoře (Avala). Připomeňme si osud alespoň jednoho z mužů, jimž pomník patří; Jaroslavu Lavičkovi bylo 20 let, když byl v roce 1914 odveden k 88. pěšímu pluku v Praze. Bojoval v Rusku, na přelomu roku 1915 a 1916 absolvoval důstojnickou školu. V říjnu 1916 přijel na tři dny domů a s rodinou oslavil své 22 narozeniny. Nedlouho poté, ráno 18. prosince 1916, vedl četu vojáků při útoku na vrchu Osteria v Itálii. Byl zasažen do hlavy střelou z pušky a na místě mrtev. V kapse měl v tu chvíli čtyřdenní vánoční dovolenku.

Mutějovice - vstupní brána Přírodního parku Džbán

Historické jádro Mutějovic s rozlehlou návsí obklopenou množstvím obytných a hospodářských staveb z opuky bylo navrženo k prohlášení za venkovskou památkovou zónu lidové architektury a vesnického urbanismu. V usedlosti čp. 45 je hrnčířská dílna s galerií české keramiky pálené v pecích na dřevo. Výrobky dílny, tradiční i experimentální keramiku, lze v galerii koupit. Mutějovice jsou vstupní branou do Přírodního parku Džbán. Oblast (420 km čtverečních) na pomezí Rakovnicka, Lounska a Kladenska byla pro svůj jedinečný krajinný ráz vyhlášena přírodním parkem v roce 1994.

Čertův kámen

Obří balvan podle pověsti přinesl na místo, kde dnes leží, čert. Podle jednoho z vyprávění jím chtěl zavalit studnu v Pnětlukách, podle jiného letěl s kamenem do Říma, aby ho svrhl na chrám svatého Petra, podle třetí verze měl v úmyslu shodit kámen na kostelík sv. Prokopa v Mutějovicích. Všechny pověsti se však shodují v tom, že čert úkol nesplnil.
Když kohout v Mutějovicích třikrát zakokrhal, čert ztratil sílu a kámen upustil. Někteří badatelé se domnívají, že křemencový balvan, který váží několik tun, může souviset s megalitickými kamennými řadami u Kounova. Jedna z prohlubní na vrchu kamene prý sloužila jako vizír. V okolí Čertova kamene je několik archeologických nalezišť, k nejvýznamnějším objevům patří nález křemencového pěstního klínu ze starší doby kamenné (asi 250 tisíc let př. n. l.) a pozůstatky lovecké stanice z pozdního paleolitu (kolem 10 tisíc let př. n. l.).

Hrad Džbán

Hrad Džbán byl postaven zřejmě v první polovině 13. století k ochraně obchodní cesty, která vedla soutěskou Vrata pod hradem. Pravděpodobně už ve druhé polovině 13. století byl hrad opuštěn. Východní čelo hradu chránily tři okrouhlé věže, v západním cípu stála čtverhranná věž (viz půdorys). Po obvodu Džbánu stála palácová křídla s množstvím místností. Z hradu se dochovaly zbytky zdí a severovýchodní věže. Jižní část hradu s velkou věží zmizela při lámání opuky.

Ke Džbánu se váže řada pověstí, asi nejznámější z nich vypráví příběh hradní paní, zakleté svým mužem do kmene jasanu za to, že neuhlídala jejich dceru před divoženkou, která dítě unesla do lesů. Jasanová paní se prý na Džbáně zjevuje na jaře, když kvetou stromy a říká se, že kdo ušetří květů, toho podaruje zlatou mincí. Podle jiných pověstí jsou v podzemí hradu ukryté poklady, které pro dobrého člověka hlídá duch ukrutného rytíře. Bere prý na sebe podobu bílé paní a doprovází ho divoká svině. Ke hradu Džbánu se váže i pověst o založení vsi Nesuchyně. Traduje se, že v místech, kde vesnice stojí, kdysi pán z hradu Džbánu potkal starou kořenářku, která se prohýbala pod těžkou nůší. Pán se kořenářky zeptal, co že nese v nůši a ta odpověděla: „Nesu chýně,“ tedy šípky. Pověděla mu o jejich užitečnosti a pán nechal v místech, kde babku potkal, postavit pro ni chalupu, kolem níž časem vznikla vesnice, pojmenovaná na paměť onoho setkání Nesuchyně. Podle pověsti zanikl hrad Džbán při bitvě, kterou v těchto místech svedlo vojsko Viléma Zajíce s přesilou loupeživých Němců, přátel krále Jana Lucemburského. Zajícovo vojsko prý do bitvy vedl svatý Václav.

Opukový lom u Hředel

Opuka, světlý, lehký a dobře opracovatelný kámen druhohorního stáří, v minulosti sloužil jako hlavní stavební materiál v okolních vesnicích (opuková architektura zdejších vesnic nemá v Česku obdoby), v současnosti se těží hlavně jako dekorační materiál. Žlutavá barva opuk dala vzniknout názvu „Zlatá Praha“.

S trochou štěstí lze v opuce nalézt zajímavé otisky zkamenělé drobné druhohorní vodní fauny. Tou se podle pověsti za prastarých časů živil obr, který žil na břehu jezera, rozlitého po celé ploše dnešních Čech. Pro jezerní vodu k pití a živočichy k jídlu chodil s velikým opukovým džbánem. Ten ve zdejší krajině leží dodnes i se zkamenělými tvory, které do něj naposledy nabral.

Vznik pojmenování Džbán však pravděpodobněji souvisí s předkřesťanskými slunečními rituály (jarní symbolickou koupelí vzkříšeného slunce ve džbánu naplněném vodou). Předkřesťanskou tradici připomíná nejen řada místních jmen (vedle Džbánu například Babí hora u Pochválova; Baba byla matkou bohů), ale i některé archeologické objevy (mimo jiné naleziště velkého množství koňských lebek u Hředel) a pravděpodobně také tajemné kamenné řady u Kounova.

Památný strom v Mutějovicích

Lípa v Mutějovicích
Druh dřeviny: Lípa malolilstá (Tilia cordata)
Obvod kmene: 400 cm
Výška stromu: 28 m (1994)
Původ: 1740
Poloha: v severozápadní části obce, naproti hřbitovu u veřejné studny
GPS WGS 84: N50 11.827 E13 42.384

Prodejní expozice Hrnčírny Mutějovice a sbírka české keramiky pálené v pecích na dřevo

Hrnčírna Jiřího a Daniely Duchkových se zabývá výrobou užitkové a dekorativní keramiky, jejíž charakter je ryze přírodní, ať už vzhledem, zpracováním nebo použitými materiály, vyhýbá se průmyslově upraveným surovinám. Kromě dekorativní a užitkové keramiky se Duchkovi věnují experimentální keramice, vytvořené rozmanitými způsoby zpracování a pálení. Také oživují minulost v replikách historických nádob a znovuobjevují zapomenuté a ztracené techniky a technologie hrnčířského řemesla. Součástí prodejní expozice výrobků hrnčírny je soukromá sbírka české keramiky pálené v pecích na dřevo, doplněná o historické fotografie z českých hrnčíren.

Otevírací doba: Celoročně po domluvě přímo v č.p. 45 nebo po předchozí telefonické domluvě;
telefon: 313 575 545, 723 654 382, 607 882 954; kde expozici najdete? V usedlosti č.p. 45
(cca 50 m od kostela po levé straně návsi směrem k vzdálenějšímu konci návsi)