Zaniklá řemesla křivoklátského panství

Obecní knihovna Mutějovice

Vás zve na přednášku Mgr. Jany Bezákové, archeoložky

Muzea T.G.M. Rakovník s názvem

„ Zaniklá řemesla křivoklátského panství“

ve středu 20. listopadu 2019 od 15.00 hodin

v obřadní místnosti obecního úřadu.

   Křivoklátsko bylo pojmem již v dávném středověku, kdy sem čeští panovníci vyjížděli za účelem lovu a odpočinku. Královský hvozd byl samotnými panovníky chráněn, proto je zde menší hustota lidského osídlení a větší lesnatost krajiny. Později sice  toto rozsáhlé území přešlo do šlechtických držav a nakonec pod státní správu, nicméně v povědomí obyvatel je dodnes spojeno především s lesnictvím a myslivostí. Přesto máme doklady o tom, že již od pravěku se zde těžilo, dolovalo i hutnilo a dokonce Křivoklátsko může být vedle Brd nazýváno kolébkou českého železářství a Stará Huť (dnes Hýskov), Nová Huť (dnes Nižbor), Nový Jáchymov s Krušnou horou či Roztoky začínaly výrazně své dějiny dobýváním a zpracováním železné rudy. Věhlas křivoklátských železáren zajistila ve světě především jejich umělecká litina. Samostatnou kapitolou je sklářská výroba, jejíž počátky zasahují až do 16. stol. a tvoří nejvýznamnější etapu v historii obce Broumy. Broumská sklárna byla vybudována na základě Majestátu císaře Rudolfa II. z roku 1599 sklářem Kryštofem Schürerem a jeho huť pracovala především pro potřeby císařského dvora a byla známa zejména výrobou technického skla pro císařské alchymistické laboratoře.

   V menší míře se na Křivoklátsku těžila a zpracovávala břidlice, těžily štěrky a písky a především po celý středověk až novověk byly křivoklátské lesy plny milířů k výrobě dřevěného uhlí a dehtu, jejichž využití pro každodenní život našich předků po celá staletí byl naprosto zásadní. Po všech těchto činnostech se nám dodnes zachovaly stopy a prozatím jsou součástí paměti krajiny, i když pro širokou veřejnost dnes již trochu pozapomenuté a lehce přehlédnutelné …