Beseda Naši velikáni 15.3.2017

Šťastný nápad inženýra Kroupy

  Že Marie Sklodowská-Currie získala první gram radioaktivního prvku radium z jáchymovské uranové rudy nejspíš víte. Ale věděli jste, že muž, který jí rudu opatřil, se narodil v Mutějovicích? Báňský inženýr Gustav Kroupa byl jednou z řady mutějovických osobností, které ve středu 15. března představil Spolek pro Mutějovice na besedě s názvem Naši velikáni. Osobnosti představili členové spolku. Naslouchala jim téměř do posledního místa zaplněná obřadní síň místní radnice.
 

  Ve druhé polovině devadesátých let 19. století působil Gustav Kroupa (1857 – 1935) jako ředitel továrny na uranové barvy v Jáchymově. Než továrnu převzal, vylouhovaná uranová ruda se vyhazovala jako odpad. Kroupa tuto zvyklost změnil. Začal rudu shromažďovat, protože doufal v její další využití. Našlo se zanedlouho, když do Jáchymova dorazil dopis, jímž Marie Sklodowská žádala o přenechání většího množství rudy ke svým pokusům. Do roku 1905 dorazilo z Jáchymova do Paříže celkem přes deset tun rudy, z nichž slavná vědkyně získala historicky první tři gramy radia. Gustav Kroupa později působil ve vysokých funkcích na vídeňských ministerstvech a získal si velké renomé jako vynikající báňský odborník. 
 

  Členové Spolku pro Mutějovice představili i řadu dalších osobností, které se v Mutějovicích buď narodily, nebo v této obci působily či žily – mimo jiné operního pěvce Františka Kunce (1909 - 2000), sochaře Josefa Mágra (1861 – 1924), autora slavné Pohádkové kašny v Lipsku a sochařské výzdoby řady předních lipských staveb včetně Nové radnice, nebo učitele K. A. Polánka (1887 - 1935), který si získal rozsáhlé zásluhy o místní školu i obec (byl mimo jiné zakladatelem měšťanské školy či vzorného školního muzea) a později vybudoval v Žatci české muzeum (dnes nese jeho jméno).
 

  Velkým překvapením bylo pro posluchače jméno Josefa Cífky (1867 – 1948), slavného sportsmana, který v Mutějovicích vlastnil vilu. Proslul hlavně jako cyklista a vítěz prvního českého rychlostního silničního závodu, který se konal v roce 1887 na trase Slaný – Krušovice a zpět. A založil i první tenisový klubu v Čechách.
 

  Bylo to poutavých devadesát minut, které Spolek pro Mutějovice zájemcům o regionální historii připravil. Zpestřil je i úryvky z pamětí místního učitele a malíře Josefa Bendla (mimo jiné humornou epizodou o jeho studentské výpravě do pražského šantánu) či dobovou novinovou reportáží o velkolepých oslavách, které Mutějovičtí přichystali v roce 1884  řídícímu učiteli místní školy Václavu Běhounkovi (1815 – 1899) k jubilejnímu 50. roku jeho učitelské činnosti. O rok později byl za svou oddanost a přínos školství vyznamenán císařským stříbrným Záslužným křížem z korunou. Řada jeho žáků to dotáhla daleko. Například Josef Krejčí, který se v roce 1866 stal ředitelem pražské konzervatoře. Mimochodem, při konkurzu porazil i Bedřicha Smetanu.

                                                                                                 Markéta Hartlová