Staročeské máje 2017

Tradiční akce Staročeské máje, byla v rámci oslav 680 let obce v netradičním pojetí.

Besedu tančila i „retro kolona“

Když loni hlavní tahouni, kteří se starali o organizaci Staročeských májů v Mutějovicích, oznámili, že příští rok předají štafetový kolík někomu dalšímu, vypadalo to s májemi bídně. Nebylo jasné, jestli se opravdu najde někdo, kdo ho převezme. Naštěstí se ale katastrofický scénář nenaplnil. Sdružení mladých máje nejen oslavilo, ale vzhledem k letošnímu jubilejnímu roku obce i trochu ozvláštnilo.

„Když jsme se sešli na konci března, řekli jsme si, že skončit určitě nechceme, jen se musíme domluvit, jak organizaci řešit dál a jinak, aby nebyla jen na jednom člověku. Nakonec jsme udělali několik skupin a každá měla na starosti něco,“ říká Markéta Holá s tím, že ne všechno sice klaplo na sto procent, ale hlavně proto, že jim chyběly zkušenosti a teprve se seznamovali s tím, co organizace akce obnáší. „Příští rok už budeme vědět co a jak, takže to bude jednodušší,“ dodává.

Staročeské máje se v Mutějovicích konají tradičně poslední květnovou sobotu a oproti jiným mají několik zvláštností. Například tu, že kromě hlavní máje, tedy krále, se staví ještě královna (o něco nižší smrk bez věnce) pro starostu a také se kromě břízek pro svobodná děvčata zdobí i malé smrčky pro zastupitele, předsedy spolků a podnikatele. Májek bylo letos po vesnici rozmístěno dvaadvacet, smrčků čtrnáct.

„Krále nám někdo nařízl. Vůbec to ale nebylo v pátek, kdy se hlídá. Stalo se to už ve čtvrtek v noci, kdy byl položený za sokolovnou. Byl naříznutý asi pět metrů od špičky až do středu kmene. Naštěstí si toho kluci všimli, když upravovali větve a vyztužili ho železem,“ popisuje Markéta Holá. Kdo se mohl zachovat tak bezohledně a nedomyslet, že se mohla špička při stavění odlomit a na někoho spadnout, nikdo nechápe.

Vzhledem k letošním oslavám 680 let obce zařadili mladí do průvodu vesnicí i zastávku u pomníku padlých. Kdysi to patřilo k tradici, ale několik posledních desetiletí už se tu průvod nezastavuje. Májovníci se před pomníkem postavili do špalíru, položili k němu věnec a pak věnovali všem klukům a mužům z Mutějovic, kteří padli v 1. světové válce, jeden tanec.

To však nebyla jediná zvláštnost letošních májů. Právě u pomníku se k průvodu připojila i „retro kolona“, tedy osm Mutějovičáků, kteří už májovnickým létům odrostli. Někteří oblékli kroj po desetileté, někteří po dvacetileté pauze. „Na to, aby si s námi zatancoval besedu, nekývl každý, koho jsme oslovili. Ale když nemohli, dali nám tip na někoho dalšího. Chtěli jsme, aby byla celá kolona taky v krojích. Nakonec bylo nejhorší sehnat boty pro chlapy,“ říká Markéta Holá.

Všichni retro májovníci si svůj návrat do kroje náramně užili a vpluli do svých rolí, jako by ani žádnou pauzu neměli. Besedu si společně zkusili pouze v pátek na generálce, přesto při tancování zaváhali jen několikrát. Potvrdilo se, že kdo se ji jednou naučí, hned tak ji nezapomene. Jaké to bylo, když byli májovníci, si ale mohli zavzpomínat i další obyvatelé. Spolek pro Mutějovice k výročí připravil výstavu fotografií z májů, které zapůjčili místní občané. Jak její název Sedmdesát let v jednom kole napovídá, ty nejstarší byly z roku 1947.

Markéta Hartlová