Čtení z kronik 27.1.2017

Přes 1000 stran mutějovické historie

   Kdyby chtěli členové Spolku pro Mutějovice předčítat opravdu všechno ze všech dochovaných mutějovických kronik, zabralo by jim to desítky dlouhých zimních večerů. Vždyť jen obecní kronika má 1083 stran a je popsaná opravdu od první do poslední strany. A to je jen jednou z několika místních pamětních knih. Existují ještě kroniky fary, Sokola, četnické stanice, vlastivědný deník nebo významná sbírka Naše obec Mutějovice.

Mutějovice letos slaví 680 let od první písemné zmínky. Právě proto se spolek s obcí rozhodly v kronikách zalistovat, vybrat z nich největší zajímavosti a perličky a ty pak ostatním předčítat. Čtení z kronik se konalo poslední lednový pátek a bylo první akcí letošního roku oslav.

Největším klenotem je pochopitelně pamětní kniha obce, která byla založena 1836. Je to kniha obřích rozměrů, vázaná v kůži a s listy z ručního papíru. Patří mezi jedny z nejcennějších na Rakovnicku, proto ji také obec před lety svědomitě svěřila do péče rakovnického archivu. Ten ji zdigitalizoval (celá je dostupná na webu Mutějovic) a poskytl obci kopii. Právě z té bylo v pátek večer předčítáno.

Pořadatelé se nezaměřili jen na jedno období nebo téma, vybrali pelmel událostí. Úryvky se vztahovaly k některým místním památkám a stavbám, popisovaly peripetie s veřejným osvětlováním na začátku 20. století nebo s pořízením věžních hodin, které měly být původně umístěny ne na radnici, ale ve věži kostela. Další příspěvky například mapovaly vznik zahrádkářské kolonie, jejímž předchůdcem byl obecní sad založený roku 1866, a také se přítomní dozvěděli, jaké dopady měla na obec 1. světová válka.

Protože Mutějovice vděčí za svůj největší rozkvět a současný vzhled pěstování chmele, zazněly během večera i dva půvabné příspěvky ze sbírky místopisných a folkloristických studií Naše obec Mutějovice. Tu sepsali v letech 1909 až 1911 žáci se svým učitelem Karlem Aloisem Polánkem. „Nejradostnější ba i nejveselejší doba našich prázdnin jsou chmele. V tento čas přichází sem mnoho obyvatelstva z chudších krajů, aby si vydělali něco peněz, neboť v jejich chudých vesničkách jest jen málo výdělku. Již začátkem srpna počínaly naše vesnice býti hlučnějšími a veselejšími a než česání se započalo, hemžily se v naší vesničce davy cizího lidu...,“ zapsala například tehdejší školačka Františka Pavlovská.

Jedinou kronikou, která byla při čtení představena v originále, byla pamětní kniha zdejší farnosti. Tu ochotně zapůjčil rakovnický vikář Vojtěch Novák. Díky ní se Mutějovičtí dozvěděli například o tom, jak slavné kdysi bývaly zdejší poutě na Svatou Horu, nebo jak pekelný pohřeb zažil tehdejší farář, když se v září roku 1907 v krupské hospodě pobili cigáni. Markéta Hartlová

POPISKA: Při čtení z kronik si mohli posluchači prohlédnout i originál pamětní knihy zdejší farnosti. Foto Markéta Hartlová